Integrovaný záchranný systém (IZS)

je koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Integrovaný záchranný systém se použije při přípravě na vznik mimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma anebo více složkami integrovaného záchranného systému.

Hasičský záchranný sbor České republiky
Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany
Zdravotnická záchranná služba
Policie České republiky

• vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil
• ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory
• ostatní záchranné sbory
• orgány ochrany veřejného zdraví
• havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby
• zařízení civilní ochrany
• neziskové org. a sdružení občanů, která lze využít k záchranným pracím

Poznámka:

• Ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání (tj. na předem písemně dohodnutý způsob poskytnutí pomoci).
• V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného záchranného systému také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče obyvatelstvu.

Stálými orgány pro koordinaci složek IZS jsou operační a informační střediska integrovaného záchranného systému (OPIS IZS). Na OPIS IZS jsou také svedeny linky tísňového volání 112 a 150. Tato střediska tvoří:

• operační střediska HZS krajů (OS HZS krajů)
• operační a informační středisko MV - Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (OPIS GŘ HZS ČR)

Řízení IZS se provádí:

• příkazy velitele zásahu

Pokud složky IZS provádějí koordinaci záchranných a likvidačních prací, řídí se pokyny:

• starosty obce s rozšířenou působností
• hejtmana kraje
• v Praze primátora hlavního města Prahy
• Ministerstva vnitra

Za organizaci a řízení ochrany obyvatelstva při řešení následků mimořádných událostí nesou odpovědnost a plní úkoly v rámci svých kompetencí v souladu se zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému:

• ministerstva a jiné ústřední správní úřady
• orgány kraje, za které plní úkoly hasičský záchranný sbor kraje
• hejtman
• obecní úřad
• starosta obce
• právnické osoby a podnikající fyzické osoby

Pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou vymezeny úkoly k ochraně jejich zaměstnanců v § 132a Zákoníku práce.

Při vyhlášení krizových stavů se IZS řídí pokyny:

• Stav nebezpečí - hejtmana kraje
• Nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav - Ministerstva vnitra

Jedná se o dočasné organizované nasazení vojenských útvarů a vojenských zařízení s potřebným vojenským materiálem a pod velením příslušného velitele. Pomoc armády se využívá v případě, kdy příslušné správní úřady, orgány územní samosprávy, požární ochrany nemohou zajistit záchranné práce vlastními silami. Použití armády k záchranným pracím mohou vyžadovat hejtmani krajů, primátoři a starostové obcí nebo Ministerstvo vnitra. Hrozí-li však nebezpečí z prodlení, mohou vyžadovat použití armády k záchranným pracím velitel zásahu a velitel jednotky požární ochrany u velitele vojenského útvaru nebo náčelníka vojenského zařízení, které je nejblíže místu mimořádné události. Veškeré použití armády k záchranným pracím se uskutečňuje v souladu se zákonem č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.

Vojenské záchranné útvary se používají k plnění humanitárních úkolů ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech před nasazením útvarů a zařízení armády ČR k záchranným pracím. Jsou to specializované součásti armády ČR zaměřené svým vybavením na likvidační práce a obnovu postiženého území.

Označování složek IZS za válečného stavu:

Personál a prostředky základních a ostatních složek jsou označovány mezinárodně platnými rozpoznávacími znaky pro:

• Zdravotnickou službu
• Duchovní personál
• Civilní ochranu
• a další

podle Ženevské úmluvy z r. 1864, Ženevské úmluvy o zlepšení osudu raněných a nemocných při armádách v poli z r. 1906, Ženevské úmluvy o ochraně obětí ozbrojených konfliktů z 1949 a Dodatkového protokolu I. z r. 1977.

	Vojenská a civilní zdravotnická služba Vojenský duchovní personál Civilní duchovní personál - jen u civilní zdravotnické služby a civilní obrany
	Mezinárodní organizace Červeného kříže
	Civilní obrana
	Značené kulturní objekty - obecná ochrana Personál na ochrana kulturních objektů
	Značené kulturní objekty - zvláštní ochrana
	Stavby a zařízení, které obsahují nebezpečné síly - přehrady, hráze, atomové elektrárny
	Bílá vlajka (Vlajka příměří, používá se při vyjednávání a kapitulaci)
	Místa pro konání bohoslužeb, umělecké a historické památky, muzea atd.