Navigace

Obsah

Povodně

Dělení povodní

Přirozená povodeň - povodeň způsobená přírodními jevy, tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území nebo situace označené předpovědní povodňovou službou nebo povodňovými orgány, zejména při dosažení směrodatného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci, déletrvajících vydatných dešťových srážkách, příp. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání sněhové nebo ledové pokrývky, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zátarasů a nápěchů.

Zvláštní povodeň - povodeň způsobená umělými vlivy, tj. situace, jež mohou nastat při stavbě nebo provozu vodohospodářských děl, která vzdouvají nebo mohou vzdouvat vodu, zejména při narušení tělesa vzdouvacího vodohospodářského díla, poruše hradicích konstrukcí výpustných zařízení vodohospodářských děl nebo nouzovém řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodohospodářského díla.

Ochrana před povodněmi

Opatření k předcházení a zamezení škod při povodních na životech, majetku obyvatelstva a na životním prostředí. Je prováděna především systematickou prevencí, ovlivňováním průběhu povodní a je zabezpečována zejména podle povodňových plánů.

Ochranu před povodněmi dělíme na:


Ochrana před přirozenými povodněmi

Je řízena povodňovými orgány, které ve své územní působnosti odpovídají za organizaci povodňové ochrany. Postavení a činnost povodňových orgánů jsou specifikovány ve dvou časových úrovních.

Před povodní jsou povodňovými orgány:


Po dobu povodně jsou povodňovými orgány:

Povodňové komise zřizují povodňové orgány jako své výkonné složky k plnění mimořádných úkolů v době povodně.

Povinnosti právnických a fyzických osob při povodni

Právnické a fyzické osoby jsou povinny odstraňovat překážky, které mohou bránit průtokům velkých vod, umožnit vstup na své pozemky a do objektů k provádění záchranných a zabezpečovacích prací, strpět odstranění staveb nebo jejich částí nebo porostu, poskytnout dopravní a mechanizační prostředky, pohonné hmoty, nářadí a jiné potřebné prostředky a zúčastnit se podle svých možností těchto prací.

Stupně povodňové aktivity

Rozumí se jimi míra povodňového nebezpečí. Vyhlašují se v případech, kdy je dosaženo směrodatných (vytýčených) limitů vodních stavů nebo průtoku v hlásných profilech na vodních tocích, popřípadě stanovených mezních nebo kritických hodnot jiného jevu, uvedených v povodňových plánech.

Rozlišujeme následující stupně povodňové aktivity:


První stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí, přičemž za nebezpečí povodně se považuje:

a) upozornění nebo výstraha předpovědní služby
b) náhlé tání sněhové pokrývky
c) srážky větší intenzity
d) velké narůstání nebo hromadění ledu v toku
e) dosažení určeného stavu na vybraných hlásných profilech, stanoveného v povodňových plánech
f) dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti vodního díla
g) provozní situace na vodním díle, které mohou vést k mimořádnému vypouštění nebo neřízenému odtoku, při kterém je dosažen stav odpovídající prvnímu stupni povodňové aktivity na vybraném vodočtu
Při tomto stupni je zahajována činnost hlásné a hlídkové služby.
 

Druhý stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje v době vlastní povodně na základě údajů hlídkové služby a zpráv předpovědní a hlásné služby, přičemž za povodeň se považuje:

a) dosažení určeného stavu na vybraných hlásných profilech, stanoveného v povodňových plánech
b) přechodné výrazné stoupnutí hladiny vodního toku, při kterém hrozí jeho vylití z koryta nebo se voda z koryta již rozlévá a může způsobit škody
c) přechodné stoupnutí hladiny vodního toku při současném chodu ledů, případně vlivem vytvoření ledových bariér
d) pokračující nepříznivý vývoj bezpečnosti vodního díla odvozený podle hodnocení sledovaných jevů a skutečností v rámci výkonu technicko-bezpečnostního dohledu
e) mimořádné vypouštění vody nebo neřízený odtok z vodního díla, které vyvolávají umělou průtokovou vlnu, při které může být dosažen stav odpovídající druhému stupni povodňové aktivity na vybraném hlásném profilu

Při tomto stupni se aktivizují povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce a podle možnosti se provádějí opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu.

Třetí stupeň (stav ohrožení) se vyhlašuje při:

a) dosažení určeného stavu na vybraných hlásných profilech, stanoveného v povodňových plánech
b) bezprostředním nebezpečí ohrožení majetku a životů v záplavovém území
c) vzniku kritické situace na vodním díle podle vyhodnocení technicko-bezpečnostního dohledu při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností, pokud hrozí havárie díla doprovázená nebezpečím vzniku průlomové vlny
d) mimořádném vypouštění nebo neřízeném odtoku z vodního díla, které vyvolávají umělou průtokovou vlnu, při které je dosažen stav odpovídající třetímu stupni povodňové aktivity na vybraném vodočtu

Při tomto stupni se provádějí zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce.

Opatření před povodní


Jak budete uvědoměni v případě ohrožení povodní:

Varovným signálem "VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA" pro varování obyvatelstva při hrozbě nebo vzniku mimořádné události.

Signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin.

Graf
Grafické vyjádření varovného signálu "VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA"

Po akustickém tónu sirény, při vyhlášení varovného signálu "Všeobecná výstraha", bude následovat tísňová informace z hromadných informačních prostředků (republiková, regionální a místní působnost) a z elektronických sirén pro vyrozumění obyvatelstva o hrozící nebo vzniklé mimořádné události.

Činnost při povodni


Základní opatření pro snížení zdravotního rizika povodní

Informace, týkající se hygienických a protiepidemických opatření, lze získat u Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje - územní pracoviště Rychnov nad Kněžnou, Strojnická č. 1486, telefonní číslo 494 534 905.

Základní pravidla, která by měli dodržovat občané zaplavených území

Záplavy - nakládání s potravinami

Zaplavené zemědělské plodiny:

Zaplavené potraviny:

Nejezte potraviny zaplavené povodňovou vodou, bahnem a kaly, s výjimkou potravin hermeticky balených ve skle a plechu (konzervy). Tyto obaly je nutno před použitím očistit a dezinfikovat. Zaplavené potraviny s výjimkou hermeticky balených odevzdejte k likvidaci.

Čištění konzerv:

Sortiment věcí k likvidaci:

Zásady likvidace následků záplav v postižených domech a bytech

Vysoušení domu nebo bytu:

Úklid a dezinfekce domu nebo bytu:

Čištění a dezinfekce oděvů a prádla:

Dezinfekce odpadních sifonů a žump:

Doporučení

Se zažívacími potížemi, průjmy, teplotou, dýchacími potížemi, hnisavými kožními projevy, jakýmkoli poraněním, vyrážkou apod. vždy navštivte lékaře!

Postup při nouzové úpravě spotřebních dávek vody:

Není-li voda čirá, nutno odstranit zákal vody (neodstraní-li se větší zákal, bude voda odpudivá, problematická bude též chemická dezinfekce).

K tomu se dá použít:

a) filtrace přes mechanický filtr (nejlépe vlákninový nebo keramický), nebo alespoň
b) filtrace přes hustou látku, nebo alespoň
c) odstátí vody v nádobě + opatrné slití "čistého podílu" po usazení zákalu

V zahraničí jsou vyráběny též speciální tablety, které vedle chemické dezinfekce obsahují i flokulační prostředek, který vede k snížení až odstranění zákalu. V současné době však není žádný takový přípravek v ČR registrován a distribuován.

Voda zbavená zákalu se potom dezinfikuje některým ze způsobů uvedených dále.

Dezinfekce vody:
a) varem (pro likvidaci bakteriální, virové kontaminace vody bez zákalu by měl postačit pětiminutový var)
b) filtrací přes keramický či jiný mikrofiltr o porozitě alespoň 0,2 µm (tento způsob nezachytí viry)
c) chemickou dezinfekcí, která je nejčastěji používaná pro svoji dostupnost, praktičnost, rychlost a spolehlivost. K nevýhodám naopak patří ovlivnění pachu a chuti vody, možný vznik toxických vedlejších produktů dezinfekce nebo narušení střevní mikroflóry. Některé tyto nevýhody je možné do určité míry eliminovat použitím dechloračního prostředku
Dezinfekce dětských hraček:

Hračkám a výrobkům určeným pro děti ve věku do 3 let, které přišly do styku se záplavovou vodou, bahnem nebo kaly, je nutné věnovat patřičnou pozornost, vzhledem k předpokládanému styku hraček a výrobků s ústy dítěte a citlivou dětskou pokožkou.


Postup při zaplavení auta:

Asanace zatopené studny

Při zatopení individuálního zdroje vody (studny) je možné k asanaci přistoupit tehdy, až opadne voda, budou odstraněny naplavené nánosy a popř. až dojde k poklesu zvýšené hladiny spodních vod a po stavebně technickém zabezpečení studny. Očista a dezinfekce studny se provádí za přítomnosti nejméně 3 osob, pro případ poskytnutí první pomoci osobě, která sestupuje do studny.

Postup při asanaci studny:

Provést dezinfekci vody, doporučuje se přípravek SAVO. Při provádění dezinfekce respektovat návod k použití. Orientačně: při průměru skruží 80 - 120 cm na 1 m výšky vodního sloupce ve studni dávkovat 9 ml SAVA. Celkové množství SAVA pro dezinfekci rozřeďte v kropicí konvi a roztokem pokropte vnitřní stěny skruží i hladinu vody. Nechte působit nejméně 8 hodin. Část vody se odpustí do rozvodného potrubí. a tím se rozvod vody vydezinfikuje.

Teprve po provedené dezinfekci je možné odebírat vzorek vody k provedení laboratorní kontroly, nejlépe za 2 až 3 týdny po provedené asanaci a dezinfekci.

Poznámka: výše popsaný způsob je možné provést pouze u šachtových studní. U studní vrtaných je svépomocně možno maximálně studnu vyčerpat a dezinfikovat. Další práce je nutno přenechat odborné firmě.

Zdroj:

Odvětvová technická norma vodního hospodářství
POVODŇOVÉ PLÁNY TNV 75 2931
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.