Ochrana spotřebitele
U doplňků stravy s kyselinou listovou se na etiketu nespoléhejte
14. dubna 2020
Pestrý jídelníček nám může přirozenou cestou zajistit všechny potřebné vitamíny. Ne vždy je to ale možné, a tak přicházejí na pomoc nejrůznější doplňky stravy. Spotřebitelská organizace dTest se zaměřila na potravinové doplňky s kyselinou listovou a do laboratoře poslala 20 vzorků. Jak testování dopadlo? A je možné se spolehnout na údaje uváděné na obalech?
Kyselina listová je důležitá zejména pro nastávající maminky. Doporučuje se užívat před plánovaným těhotenstvím a v jeho průběhu pro předcházení vývojových vad plodu. Nezbytná je i pro tvorbu červených krvinek a společně s vitamínem B12 působí preventivně u nádorových a kardiovaskulárních chorob. Pestrou stravou je sice možné denní potřebu 400 mikrogramů kyseliny listové pokrýt, je však zapotřebí sníst 400 gramů zeleniny, 200 gramů ovoce a 200 až 300 gramů celozrnného pečiva. V doplňcích stravy se používá syntetická forma kyseliny listové a její vitamínové deriváty.
Do laboratoře putovaly přípravky s názvem „kyselina listová“ či „folic acid“, zakoupené v běžné obchodní síti drogerií a lékáren. „Zajímalo nás, zda produkty skutečně obsahují tolik vitamínu, kolik je uvedeno na etiketě. Součástí celkového hodnocení bylo také zjištěné množství kyseliny listové v jedné tabletě i to, jak dlouho uživateli vydrží jedno balení,“ popisuje průběh testování šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová.
Doplňky stravy spadají podle zákona do kategorie potravin, a jejich uvedení na trh tak nepodléhá žádnému schvalování ani prokazování účinnosti. Na obalech potravinových doplňků se také nesmí tvrdit nic o léčebných či preventivních účincích. V případě kyseliny listové je možné se setkat se schválenými zdravotními tvrzeními, která hovoří třeba o přispívání k normální funkci imunitního systému a psychiky či růstu zárodečných tkání. Aby však zdravotní tvrzení měla pro uživatele smysl, je zapotřebí, aby denní dávka kyseliny listové v doplňcích stravy dosahovala alespoň doporučovaného množství 400 mikrogramů u dospělých osob. U těhotných a kojících žen se pak doporučuje 600 až 1000 mikrogramů.
Čtvrtina výrobků v testu nezvládla dostát deklarovaným informacím o množství zmiňovaného vitamínu. „Jedenáct odešlo s velmi dobrým nebo dobrým hodnocením, protože nemělo problém splnit svůj vlastní obalový slib. Dodržení deklarovaných hodnot ovšem v našich testech považujeme za samozřejmou součást výrobní praxe. Další čtyři výrobky si odnesly dostatečnou, protože zjištěná množství kyseliny listové vyhověla jen díky tomu, že jsme vzali v úvahu nejistotu měření. Pět vzorků v testu propadlo – ani při zohlednění nejistoty měření nebyly schopny dostát svému slibu na obalu,“ uvádí Hoffmannová.
Na celkovém hodnocení se podílelo i to, jak dlouho vystačí jedno balení při doporučeném dávkování. Nejúspornějším řešením je přípravek, jehož pět set tablet vystačí člověku s vyššími nároky na přísun kyseliny listové rok a čtvrt – při dávkování jedné tablety denně. Na druhé straně byly vzorky, které při každodenním polykání vystačí jen měsíc.