Ochrana spotřebitele

23. listopadu 2023

Téměř nikdo si nedovede představit život bez nákupů, spousta lidí dokonce nakupuje denně, někteří dokonce i několikrát za jediný den. Již od roku 1992 však existuje takzvaný Světový den nenakupování (v doslovném překladu Den nakupování ničeho). Jaký má vlastně význam a jsou takové dny užitečné?

Význam Dne nenakupování

Světový den nenakupování nemá stálé datum, ale jde o čtvrtý pátek v listopadu – jde o den, který následuje po Dni díkuvzdání v USA. První Den nenakupování byl zorganizován v Kanadě a jednalo se o jakýsi protest proti konzumerismu. Hlavním významem je tedy boj (resp. při nejmenším upozornění) na to, že lidé často nakupují více věcí, než je potřeba, a tyto věci následně vyhazují (v případě prošlých potravin) nebo je nepoužívají a hromadí je pro pocit osobního štěstí.

I s ohledem na období, ve kterém se tento den nachází (období Black Friday, blížící se Vánoce), je vhodné se zamyslet nad tím, zda je skutečně potřeba nakupovat takové množství věcí a zda není vhodnější si peníze pošetřit, případě investovat jinam.

Střídmost – krok ke spokojenosti

„V žádném případě netvrdíme, že by lidé neměli nakupovat nic,“ upřesňuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest, a dodává: „Bohužel se však setkáváme s případy, kdy spotřebitelé utrácí peníze, které jim chybí na důležitějších místech, čímž může být například bydlení. V krajních případech si spotřebitelé na slevové akce či Vánoce dokonce půjčují.“

Stejný přístup vede i k problému s plýtváním jídlem. „Přestože existuje i Mezinárodní den povědomí o plýtvání jídlem, který připadá na 29. září, považujeme za vhodné upozornit na tento problém i v souvislosti se Dnem nenakupování,“ upozorňuje Hekšová. Podle Organizace pro zemědělství a výživu se na celém světě každý rok vyhodí asi třetina vyprodukovaných potravin, což je přibližně 1,3 miliardy tun. Na jednoho Evropana přitom statisticky připadá okolo 100 kilogramů vyhozeného jídla za rok. „I tohle byl jeden z důvodů pro vytvoření našeho letáku Sníst, nebo vyhodit prošlé potraviny, který spotřebitelům pomáhá určit bezpečnou délku pro konzumaci potravin,“ radí Hekšová.

Za vhodnou „oslavu“ takového dne lze tak považovat zamyšlení se nad tím, zda dané věci opravdu potřebujeme, či zda se pouze zapojujeme do konzumerismu, který vede ke zbytečnému plýtvání jak samotným zbožím, tak i penězi spotřebitelů.