Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Svátek

Dnes je 24.3.2017

Svátek má Gabriel

Aktuální počasí

Počasí dnes:

24. 3. 2017

obl

Bude oblačno až zataženo, během dne postupně ubývání oblačnosti. Denní teploty 11 až 15°C. Noční teploty 8 až 4°C.

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie a současnost

            Dnešní Dobruška je městem s přibližně 7000 obyvateli. K městu patří obce a místní části Křovice, Pulice, Mělčany, Chábory, Domašín, Doly, Spáleniště, Běstviny. Má bohaté kulturně historické tradice, řadu kulturních památek a je jednou ze vstupních bran do Orlických hor. Počátky Dobrušky sahají až do středověku. Předchůdcem města byla tržní osada Leštná ležící na křižovatce obchodních cest.

            Nejstarší písemnost, týkající se Dobrušky, je z roku 1320. V tomto tzv. Mutinově narovnání se uvádí, že město bylo obehnáno hradbami (městskou zdí) a mělo již některá městská práva. O významu města svědčí i udělení práv hradeckých čili magdeburských v roce 1364. Stál zde i kostel, tehdy zasvěcený Panně Marii a sv. Václavu, v němž se nachází středověká krypta pánů z Dobrušky a prvních Trčků z Lípy.

            Přibližně od druhé poloviny 15. století roste důležitost Dobrušky jako hospodářského střediska opočenského panství Trčků z Lípy. Rozvoj města našel svůj výraz i v renesančních přestavbách domů a stavbě reprezentativní radnice. Období hospodářské konjunktury a růstu společensko-politického postavení města skončilo třicetiletou válkou.

            Zejména třetí desetiletí 17. století přineslo vedle válkou stále více devastované ekonomiky i počátek útlaku duchovního. Utrakvističtí měšťané spolu se sedláky horských vesnic odmítli přestoupit ke katolickému náboženství a jejich odpor vyvrcholil v ozbrojeném povstání v březnu 1628. Po porážce a následných represích měšťané v roce 1634 formálně ke katolictví přistoupili. Tajní evangelíci se však přes pronásledování, kterému byli vystaveni, zejména na počátku 18. století (misie P. Antonína Koniáše), přes několik generací dočkali alespoň částečné náboženské svobody Tolerančního patentu v roce 1781. 18. století však Dobrušce přineslo také barokní přestavbu kostela sv. Václava a město obohatily kamenné plastiky svatých. Stavební ráz města výrazně změnily až přestavby po požárech v letech 1806 a 1866.

            Na přelomu 18. a 19. století se Dobruška stala jedním z regionálních center národního obrození. Vlastenecké myšlenky zde šířil a propagoval vzdělaný kupec František Vladislav Hek, na jehož aktivitu navázali ve druhé polovině 19. století místní duchovní Josef Mnohoslav Roštlapil a Antonín Flesar, kteří byli také prvními historiky města. Druhá polovina 19. století přinesla velký rozvoj spolkového života ve městě a na konci století se začíná rozvíjet místní průmysl, zejména textilní. Roku 1908 byla otevřena železniční trať Dobruška – Opočno.

            První světová válka stála Dobrušku a obce, které jsou dnes její součástí, životy více než 130 obyvatel, z nichž mnozí bojovali v zahraničních protirakouských legiích. Na základě mylné zprávy byl ve městě slaven rozpad Rakousko-Uherska již 5. října 1918.

            Slibný poválečný hospodářský a společenský vývoj města zastavila německá okupace. Nacisté popravili a umučili přes 70 dobrušských občanů, z toho přes 40 Židů. Po osvobození došlo k postupné obnově hospodářského, společenského a kulturního života ve městě, avšak rok 1948 znamenal počátek zejména společensko-kulturního útlumu.

            Pádem totalitního režimu v roce 1989 započal proces postupného znovuožívání městské společnosti. Výrazně se zlepšil především obchod a služby, v duchovní sféře se změny nejvíce projevily v rozvoji náboženského života a činnosti církví, v posledních desetiletích i v aktivizaci práce městských kulturních zařízení.

             Z Dobrušky pochází celá řada osobností, které se výrazným způsobem zapsaly do dějin našeho regionu i do celonárodní historie. K nejpopulárnějším patří nepochybně obrozenecký spisovatel František Vladislav Hek, jehož životní osudy zpracoval Alois Jirásek v románu „F. L. Věk“. V Dobrušce se narodil František Adolf Šubert, spisovatel a dramatik, ředitel Národního divadla, vynikající herec 19. století Karel Lier, nakladatel Jan Laichter a jeho bratr Josef, spisovatel. Své dětství a mládí zde prožil světově proslulý malíř František Kupka. Pochází odtud i hudební skladatel Radim Drejsl, či Jan Dvořáček, zakladatel první sklářské školy na světě v Kamenickém Šenově.

            S historií se může návštěvník Dobrušky blíže seznámit ve stálých expozicích vlastivědného muzea. Zpřístupněný je rodný domek Fr. Vl. Heka (Jiráskova F. L. Věka) s památkami na jeho život a dílo. V budově muzea na Šubertově náměstí čp. 45 jsou expozice Osobnosti dobrušské historie, Příběh města DobruškyŽidé v dějinách Dobrušky, jejíž součástí je i unikátní památka – mikve (rituální očistná lázeň) z 18. století a rekonstruovaná budova synagogy. Ve věži historické renesanční radnice z 16. století jsou instalovány stálé výstavy Mládí Františka Kupky s galerií originálů umělcových prvotin, na úpatí radniční věže Hrdelní právo města Dobrušky a ve věži samotné panely, připomínající život a dílo malíře a kronikáře 19. století Aloise Beera. Z věžního ochozu je nádherný výhled na panoráma Orlických hor a při dobré viditelnosti i Krkonoš.