Složky integrovaného záchranného systému

Integrovaný záchranný systém

je koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Integrovaný záchranný systém se použije při přípravě na vznik mimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma anebo více složkami integrovaného záchranného systému.

Základní složky IZS:

Hasičský záchranný sbor České republiky
Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany
Zdravotnická záchranná služba
Policie České republiky

Ostatní složky IZS:

• vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil
• ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory
• ostatní záchranné sbory
• orgány ochrany veřejného zdraví
• havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby
• zařízení civilní ochrany
• neziskové org. a sdružení občanů, která lze využít k záchranným pracím

Poznámka:

• Ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání (tj. na předem písemně dohodnutý způsob poskytnutí pomoci).
• V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného záchranného systému také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče obyvatelstvu.

Řízení IZS:

Stálými orgány pro koordinaci složek IZS jsou operační a informační střediska integrovaného záchranného systému (OPIS IZS). Na OPIS IZS jsou také svedeny linky tísňového volání 112 a 150. Tato střediska tvoří:

• operační střediska HZS krajů (OS HZS krajů)
• operační a informační středisko MV - Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (OPIS GŘ HZS ČR)

Řízení IZS se provádí:

• příkazy velitele zásahu

Pokud složky IZS provádějí koordinaci záchranných a likvidačních prací, řídí se pokyny:

• starosty obce s rozšířenou působností
• hejtmana kraje
• v Praze primátora hlavního města Prahy
• Ministerstva vnitra

Za organizaci a řízení ochrany obyvatelstva při řešení následků mimořádných událostí nesou odpovědnost a plní úkoly v rámci svých kompetencí v souladu se zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému:

• ministerstva a jiné ústřední správní úřady
• orgány kraje, za které plní úkoly hasičský záchranný sbor kraje
• hejtman
• obecní úřad
• starosta obce
• právnické osoby a podnikající fyzické osoby

Pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou vymezeny úkoly k ochraně jejich zaměstnanců v § 132a Zákoníku práce.

Při vyhlášení krizových stavů se IZS řídí pokyny:

• Stav nebezpečí - hejtmana kraje
• Nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav - Ministerstva vnitra

Použití armády k záchranným pracím:

Jedná se o dočasné organizované nasazení vojenských útvarů a vojenských zařízení s potřebným vojenským materiálem a pod velením příslušného velitele. Pomoc armády se využívá v případě, kdy příslušné správní úřady, orgány územní samosprávy, požární ochrany nemohou zajistit záchranné práce vlastními silami. Použití armády k záchranným pracím mohou vyžadovat hejtmani krajů, primátoři a starostové obcí nebo Ministerstvo vnitra. Hrozí-li však nebezpečí z prodlení, mohou vyžadovat použití armády k záchranným pracím velitel zásahu a velitel jednotky požární ochrany u velitele vojenského útvaru nebo náčelníka vojenského zařízení, které je nejblíže místu mimořádné události. Veškeré použití armády k záchranným pracím se uskutečňuje v souladu se zákonem č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.

Vojenské záchranné útvary se používají k plnění humanitárních úkolů ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech před nasazením útvarů a zařízení armády ČR k záchranným pracím. Jsou to specializované součásti armády ČR zaměřené svým vybavením na likvidační práce a obnovu postiženého území.

Označování složek IZS za válečného stavu:

Personál a prostředky základních a ostatních složek jsou označovány mezinárodně platnými rozpoznávacími znaky pro:

• Zdravotnickou službu
• Duchovní personál
• Civilní ochranu
• a další

Rozeznávací znaky

podle Ženevské úmluvy z r. 1864, Ženevské úmluvy o zlepšení osudu raněných a nemocných při armádách v poli z r. 1906, Ženevské úmluvy o ochraně obětí ozbrojených konfliktů z 1949 a Dodatkového protokolu I. z r. 1977.

	Vojenská a civilní zdravotnická služba Vojenský duchovní personál Civilní duchovní personál - jen u civilní zdravotnické služby a civilní obrany
	Mezinárodní organizace Červeného kříže
	Civilní obrana
	Značené kulturní objekty - obecná ochrana Personál na ochrana kulturních objektů
	Značené kulturní objekty - zvláštní ochrana
	Stavby a zařízení, které obsahují nebezpečné síly - přehrady, hráze, atomové elektrárny
	Bílá vlajka (Vlajka příměří, používá se při vyjednávání a kapitulaci)
	Místa pro konání bohoslužeb, umělecké a historické památky, muzea atd.