Ochrana spotřebitele

23. března 2021

Epidemie onemocnění covid-19 přinesla velké změny i v oblasti cestování. Byl to právě cestovní ruch, který zasáhla nejvíce. Pro zmírnění dopadů na cestovní kanceláře přijal český parlament takzvaný lex voucher. Za poslední rok se tak cestovatelé setkávali s vystavovanými poukazy. Víte však, že ne všechny vouchery od cestovních kanceláří byly vydávány podle zmíněného zákona? A že lex voucher se nevztahoval ani na samostatné ubytování?

Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu, známý pod zkratkou lex voucher, měl chránit cestovní kanceláře před rušením velkého množství zájezdů. Zájezdem je myšlen soubor služeb, které cestovní kancelář prodala a zákazník koupil. Jedná se tedy o předpřipravený balíček služeb, který většinou zahrnuje dopravu, ubytování a služby delegáta.

Český zákonodárce vyšel cestovním kancelářím vstříc, a to i navzdory právu Evropské unie. Přesto se našly cestovní kanceláře, které tento zákon, jenž jim umožňoval místo vrácení ceny zrušeného zájezdu vystavit zákazníkovi poukaz, obcházely. „V naší spotřebitelské poradně jsme se setkali třeba s vystavováním poukazů na kratší dobu než do konce srpna 2021, jak stanoví zákon, nebo s nucením spotřebitelů k doplacení ceny zájezdu, i když voucher bylo možné vystavit pouze ve výši uhrazené zálohy,“ popisuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. A dodává: „Spotřebitelé také vůbec netušili, že v některých případech obdrželi poukaz vydaný mimo režim lex voucheru. Tím mohlo dojít k jejich uvedení v omyl. Takto vystavené vouchery jsou často i velmi nevýhodné. Mají totiž podobu takzvaného narovnání a přinášejí více starostí než radostí. Vždy ale záleží na podmínkách konkrétního voucheru a férovosti cestovní kanceláře.“

Stížnosti spotřebitelů se týkají i zrušeného ubytování v hotelech či penzionech. Mnozí cestovatelé si zajišťují pouze přenocování, popřípadě včetně stravování, ať už ve formě snídaně, či polopenze. Na pouhé ubytování se však lex voucher vůbec nevztahoval. Většina hotelů a penzionů tak přistoupila k vrácení peněz, popřípadě k vystavení poukázky. Platnost některých voucherů již vypršela nebo brzy vyprší. Ubytovatelé proto poukazy většinou automaticky prodlužují, o čemž informují na svých webových stránkách nebo zasílají tuto informaci e-mailem. Spotřebitelé si ale někdy nevědí rady, zda musejí další prodloužení platnosti poukazu přijmout či nikoliv. Nejlepším řešením je vždy s ubytovatelem komunikovat a snažit se s ním domluvit na schůdném řešení pro obě strany.

Uvažovat lze i o zániku závazku z důvodu následné nemožnosti plnění ze strany ubytovatele. K takové situaci dojde, pokud během objednaného termínu ubytování byl hotel uzavřen, a proto nešlo pobyt uskutečnit. „V tomto případě má spotřebitel právo na vrácení peněz. Ostatní varianty, jako je vystavení poukazu či prodloužení jeho platnosti, mohou nastat pouze při vzájemné dohodě. Mnoho spotřebitelů mělo během první a druhé vlny epidemie velké pochopení a souhlasilo s navrženým přesunutím termínu pobytu. Možnost odkládání termínů však nemůže trvat věčně. Pokud jde již o několikáté přesunutí a uskutečnění pobytu je v nedohledu, přichází do úvahy právě následná nemožnost plnění a požadavek na vrácení peněz. Stejný požadavek mohou spotřebitelé vznést, pokud ubytovatel neřeší prodloužení platnosti vystaveného voucheru nebo se zákazníky nekomunikuje,“ uzavírá Eduarda Hekšová.