Ochrana spotřebitele
Přijímání poukazů za zrušené zájezdy a přepravní služby musí být dobrovolné
20. května 2020
Šíření onemocnění covid-19 vedlo k omezení možnosti volně cestovat, a tudíž i k vysokému počtu zrušených zájezdů. Stávající situace má vážný dopad nejen na dopravce, hoteliéry, cestovní kanceláře a agentury, ale i na cestovatele. Český zákonodárce nedávno přijal nový zákon, takzvaný Lex Voucher, který zákazníkům ukládá povinnost přijmout nabízený voucher za zrušený zájezd. Tento postup ale může být v rozporu s právem Evropské unie.
Evropská směrnice o souborných cestovních službách stanoví, že je-li zájezd zrušen z důvodu mimořádných či nevyhnutelných okolností, má cestující právo na vrácení veškerých uskutečněných plateb. Peníze musí obdržet nejpozději do 14 dnů po ukončení smlouvy. Cestovní kancelář může nabídnout cestujícímu náhradu ve formě poukazu. To ovšem nesmí cestujícího zbavit práva na vrácení peněz.
Český parlament schválil zákon, jehož cílem je zmírnit dopady pandemie na sektor cestovního ruchu. Zákon stanoví, že pokud dojde v období od 20. února do 31. srpna 2020 ke zrušení zájezdu z důvodu mimořádných či neočekávaných okolností v místě pobytu nebo cesty, má cestovní kancelář možnost místo vrácení peněz vystavit zákazníkovi poukaz na jiný zájezd nejméně v hodnotě původního zájezdu. „Tento postup dovolený zákonem však Evropská komise vidí jako problematický, pokud není respektována možnost volby vrácení peněz ze strany zákazníka,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Je povinností členských států, aby respektovaly právo Evropské unie. Směrnice je založena na maximální harmonizaci. To znamená, že členské státy nemohou zavádět vlastní předpisy, které by se od ní odchýlily. Cílem je zajistit stejnou úroveň ochrany cestujících v celé unii.
dTest doplňuje, že právo na vrácení peněz místo poukazu mají spotřebitelé také v případě přepravních služeb v letecké, železniční, lodní a autobusové dopravě. Evropská nařízení, která tyto oblasti upravují, stanoví, že dojde-li ke zrušení cesty ze strany dopravce, mají cestující možnost volby mezi vrácením peněz a využitím náhradního spoje. „Vzhledem k tomu, že využití náhradního spoje je s ohledem na stávající okolnosti obtížně realizovatelné, zůstává cestujícím zejména možnost volby mezi různými možnostmi náhrady výdajů za zakoupené jízdenky či letenky. Náhrada plné ceny cestovního dokladu může být uskutečněna formou buď vrácení peněz, nebo poukazu, pokud s tím cestující souhlasí,“ konstatuje Eduarda Hekšová.
Spotřebitelům doporučujme, aby se vždy pokusili s cestovními kancelářemi dohodnout. Nebude-li dohoda z jakýchkoliv důvodů možná, budou muset cestovní kanceláře v případě zrušených zájezdů postupovat podle platného zákona, a nabídnou tak cestovateli poukaz. Ten se může s tímto poukazem spokojit, pokud mu bude vyhovovat, případně může zvážit uplatnění svého práva na vrácení peněz u soudu. To je vždy možné, ale komplikované.
V případě zakoupených jízdenek a letenek nemají podnikatelé v přepravě jednostranné právo vystavit poukaz, ten je možný pouze po dohodě obou stran. „Finanční problémy mohou mít nejen spotřebitelé, ale i podnikatelé, pro které by hromadné vracení zaplacených úhrad mohlo být likvidační. Proto i přes znalost evropských práv spotřebitelů vyzýváme k vzájemnému pochopení a dohodě, pokud je možná,“ uzavírá Eduarda Hekšová.