Ochrana spotřebitele
Připravovaná novela energetického zákona by měla posílit práva spotřebitelů
27. února 2020
Připravovaná novela energetického zákona reaguje na praktiky takzvaných energetických šmejdů, kvůli kterým čím dál více lidí uzavírá nevýhodné smlouvy o dodávkách energií, obsahující vysoké smluvní pokuty. Co konkrétně by mohla novela vyřešit? A co je největší problém?
Stejně jako Česká obchodní inspekce a Energetický regulační úřad i spotřebitelská organizace dTest dlouhodobě zaznamenává vzrůstající počet stížností na takzvané energetické šmejdy. Ti prostřednictvím klamavých a agresivních praktik donutí spotřebitele podepsat smlouvu o zprostředkování výběru nového dodavatele nebo přihlášku do výběrového řízení vedoucího k nevýhodné smlouvě o dodávkách energií. „Spotřebitelé jsou leckdy od podomních prodejců dotlačeni k podpisu dokumentu prezentovaného jako pouhý doklad o návštěvě nebo sjednání služby hlídání cen energií. Zvláště senioři proto netuší, že tím udělili plnou moc ke změně dodavatele energií a že jim hrozí smluvní pokuta ve výši několika tisíc korun, jestliže budou chtít svůj závazek zrušit. Jako nejvyšší zatím evidujeme pokutu přes čtrnáct tisíc korun,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. Jindy spotřebitel zase uzavře nevědomky smlouvu o obstarání nového dodavatele telefonicky, kdy po sérii dotazů na potvrzení svého jména, bydliště, věku a dalších zřejmých údajů odpoví „ano“ i na úmyslně zmatečně formulovanou otázku, zda souhlasí s uzavřením smlouvy.
Připravovaná novela energetického zákona přináší řadu změn reagujících na praktiky a triky těchto energetických šmejdů, proti kterým jsou často spotřebitelé bezbranní. Ovšem posílit by se mělo postavení odběratele energií i v dalších situacích. Někteří dodavatelé totiž nepovažují za důvod k ukončení smlouvy stěhování odběratele. Dle připravované novely by v tomto případě mohl spotřebitel smlouvu vypovědět bez sankce. „Rovněž by mělo být možné snadněji zabránit automatickému prodloužení smlouvy, které v některých případech brání ukončení smlouvy o dodávkách energií. Navíc smlouva na dobu určitou by měla trvat maximálně 36 měsíců, poté by se změnila na smlouvu s dobou neurčitou, tedy na takovou, kterou lze snadněji a bez smluvní pokuty vypovědět,“ vysvětluje Hekšová.
Nejvíce se však novela vypořádává se zprostředkovateli dodávek energií, jelikož formu zprostředkování v současné době podomní obchodníci využívají nejčastěji. Dle novely by každý zprostředkovatel musel splňovat podmínky vzdělání, praxe i bezúhonnosti a získat licenci od Energetického regulačního úřadu. Novela také zavádí právo spotřebitele kdykoliv bez postihu odstoupit od smlouvy o zprostředkování, což by vyřešilo problém vysokých smluvních pokut, které jsou v současné době za odvolání plné moci po spotřebitelích požadovány.
V současné době část podomních prodejců, konkrétně již zmíněných zprostředkovatelů, spadá pod dozor České obchodní inspekce, nikoliv Energetického regulačního úřadu, což je odůvodněno tím, že nemají licenci jako dodavatelé energii. „Spotřebitelé jsou tak zmateni, nedokáží rozlišit, zda se mají se svým konkrétním problémem obrátit na Energetický regulační úřad, nebo na Českou obchodní inspekci. Zdůrazňujeme proto, že novela musí přinést takovou úpravu, aby byla ohledně dodávek energií vždy dána pravomoc Energetickému regulačnímu úřadu, jelikož spotřebitel může ztratit mnoho času i prostředků již tím, že zjišťuje, kam se má obrátit,“ uzavírá Eduarda Hekšová.