Ochrana spotřebitele

18. června 2020

Na první pohled je od sebe nerozeznáte, v čem je tedy rozdíl? dTest nechal otestovat celkem 25 vzorků čerstvého a trvanlivého mléka a zjišťoval obsah tuku a bílkovin. Nechybělo ani senzorické hodnocení a zkoumání mikrobiologické nezávadnosti či deklarací uvedených na obalech.

Do laboratoře putovalo 15 čerstvých a 10 trvanlivých polotučných mlék, a to jak českých, tak slovenských a jednoho chorvatského. Kromě běžných mlék a privátních značek byla zastoupena i dvě označená jako „bio“.

„Test jsme odstartovali měřením tučnosti. Legislativa trvá na tučnosti minimálně 1,50 % s přesností na setiny. Polovina mlék však zůstala předepsanému minimu pár setinek dlužna a hodnotu 1,50 % a více jsme zjistili jen u 12 z 25 vzorků,“ uvádí Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest. Nejnižší tučnost laboratoř zaznamenala u slovenského výrobku Tami Tatranské Bio mlieko.

Stejně jako množství tuku jsou u mléka důležité i bílkoviny. Požadavkům nařízení, které obsah bílkovin v mléce stanoví, všechny vzorky vyhověly. Nejvyšší koncentrací proteinu se mohlo pochlubit trvanlivé Tesco Mléko UHT polotučné.

Dále posuzovatelé hodnotili vzhled, konzistenci, chuť a vůni. Zaměřili se na jakékoliv známky nešetrného ošetření, mléčné usazeniny na dně a vady v konzistenci. Pátrali i po nežádoucí nahořklé, slané, trpké a sýrovité chuti. Všechna mléka před přísnými požadavky obstála. Nejlepší čerstvá mléka udělala lepší dojem než to nejlepší trvanlivé – čerstvá mléka odcházela průměrně s 84 %, trvanlivá s 83 %.

„Odhalení nejvýraznějších rozdílů mezi čerstvým a trvanlivým mlékem jsme si slibovali od mikrobiologického rozboru. Je třeba upřesnit, že i mléko nabízené jako čerstvé prochází tepelným ošetřením, které v něm likviduje drtivou většinu živých mikroorganismů. U trvanlivého mléka se však používá ještě důkladnější zákrok,“ říká Hana Hoffmannová a dodává: „U nadojeného syrového mléka se celkový počet mikrobů v mililitru může pohybovat až okolo 50 000 organismů. U námi testovaných vzorků trvanlivého mléka jsme ve všech případech zjistili čistou nulu. U čerstvých mlék se pak shodně objevila hodnota menší než 10. I takto malé osídlení, přestože je zcela neškodné, má velké důsledky – zatímco trvanlivé mléko vydrží i několik měsíců, čerstvé jen asi 20 dní.“

Mléko je nejčastěji spojováno s obsahem vápníku, a tak se další chemické rozbory zaměřily právě na něj. Testovaná mléka se od očekávané teoretické koncentrace vápníku příliš neodchýlila. Nejnižší hladinu dTest zjistil u trvanlivého mléka značky Madeta, nejbohatší na vápník bylo čerstvé mléko Milkin.

Závěr testu patřil údajům na obalech. „U mléka označeného jako „bio“ jsme si všímali certifikátů a označení původu. Po původu mléka jsme však pátrali i u ostatních výrobků. Tyto informace zatím nejsou povinné, přesto jsme je na řadě obalů nalezli. Nejčastěji měly podobu loga Česká potravina, které u jednosložkových potravin garantuje jejich 100% českou surovinu,“ vysvětluje Hana Hoffmannová.

V celém testu spolu dokázalo čerstvé i trvanlivé mléko držet krok. Nejvýznamněji se lišila zmíněná mikrobiologická čistota. Výsledky senzorického hodnocení potvrdily, že čerstvé mléko o něco lépe chutná. Trvanlivá mléka měla častěji potíže s konzistencí a lahodností chuti. V ostatních chemických analýzách si obě skupiny vedly s ohledem na nejistotu měření v podstatě shodně.