Ochrana spotřebitele

15. dubna 2021

Pronajímatel zpravidla zajišťuje pro nájemce příjem rozhlasového a televizního vysílání v rámci takzvaných nezbytných služeb. Některým nájemcům však není jasné, kdy mají povinnost platit rozhlasový či televizní poplatek. Za jakých podmínek je platit nemusejí? A jak lze upravit placení poplatků v nájemní smlouvě?

Občanský zákoník stanoví, že pronajímatel v rámci takzvaných nezbytných služeb zajišťuje nájemci mimo jiné příjem televizního a rozhlasového vysílání. V praxi se však lze setkat i s argumentací, že tomu tak není.

Jak vyplývá ze zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatníkem ten, kdo vlastní rozhlasový nebo televizní přijímač. Pokud ovšem daný přijímač drží či užívá alespoň jeden měsíc osoba odlišná od vlastníka, pak je poplatníkem právě tato osoba. „Je-li v nájemním bytě televize či rádio pronajímatele, pak je nájemce povinen podat přihlášku k placení poplatků, a to do 15 dnů ode dne, kdy mu povinnost úhrady poplatku vznikla, například přestěhováním do tohoto nového bydliště,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Nájemce však nemusí rozhlasový a televizní poplatek v nájemním bytě platit, pokud je již platí jinde. Nepodnikající fyzická osoba totiž platí poplatky pouze z jednoho rozhlasového a jednoho televizního přijímače. Poplatky také nemusí nájemce odvádět, platí-li je jiná osoba, která s ním žije ve společné domácnosti.

Někdy se pronajímatelé nechtějí spoléhat na to, že nájemce splní své povinnosti vyplývající ze zákona, a napíšou tak do nájemní smlouvy, že platby spojené s užíváním bytu zahrnují právě i rozhlasový a televizní poplatek. „V takovém případě by ovšem mělo být ve smlouvě rovněž uvedeno, pod jakými variabilními symboly jsou tyto poplatky ze strany pronajímatele hrazeny Českému rozhlasu a České televizi,“ doporučuje Eduarda Hekšová. U rozhlasového přijímače činí poplatek 45 korun měsíčně a v případě přijímače televizního se rovná částce 135 korun za měsíc.

Naopak, pokud nájemce nemusí platit poplatky v nájemním bytě, je vhodné uvést tuto skutečnost formou prohlášení nájemce do nájemní smlouvy. V ní může být také stanoveno, že pokud se ukáže prohlášení nájemce jako nepravdivé, odpovídá pronajímateli za případnou škodu.

Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích stanovuje i to, kdy má poplatník povinnost odhlásit se z evidence. „K tomu dochází zejména tehdy, přestane-li poplatník vlastnit, držet či jinak užívat po dobu delší než jeden měsíc rozhlasový nebo televizní přijímač. K odhlášení je nezbytné připojit písemné čestné prohlášení, že nastal některý ze zákonných důvodů,“ uzavírá Eduarda Hekšová.