Ochrana spotřebitele

22. července 2021

Senát na své včerejší schůzi neschválil novelu zákona o elektronických komunikacích, která mimo jiné zavádí přísnější pravidla pro obtěžující marketingová volání. Spotřebitelská organizace dTest předem vyzvala senátorky a senátory, aby podpořili české spotřebitele a posílili jejich ochranu tím, že schválí navrhovaná pravidla. Senát tuto výzvu nevyslyšel a rozhodl o vrácení novely k opětovnému sněmovnímu projednání se svými pozměňovacími návrhy. Cílem jednoho z nich je právě snaha zcela vypustit přísnější pravidla pro telemarketing.

Rychlá a jednoduchá změna poskytovatele internetu, posílení ochrany soukromí nebo stanovení podmínek pro snadnější budování sítí elektronických komunikací. To jsou jen některé změny, které má přinést novela zákona o elektronických komunikacích. Jednou z nejviditelnějších změn nejen pro spotřebitele jsou přísnější pravidla pro obtěžující marketingová volání.

„Stačí jeden telefonický hovor, souhlas se zasláním dárku v podobě mince, medaile, holítek či náhradních břitů, a dotyčného člověka čeká jejich pravidelný přísun. Cílem obchodníků není zákazníky obdarovat, ale udělat z nich stálé odběratele svého zboží. Vylákají z nich totiž souhlas, který si nahrávají a poté jím odůvodňují uzavření smlouvy na odběr zboží,“ popisuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. Časté jsou také nabídky na „zázračné“ potravinové doplňky, u nichž deklarují léčebné účinky. Rozmohl se i telefonický prodej zboží proti koronaviru jako speciálních amuletů nebo nejrůznějších přípravků, jejichž pozitivní účinky nejsou prokázány. Spotřebitelé se setkávají i s telefonickým vnucováním smluv o dodávkách energií či účasti v pochybných energetických aukcích.

Mnozí spotřebitelé již odmítají přijímat hovory, když jim volá neznámé číslo. Důvod je jasný – nechtějí být zavaleni často pochybnými nabídkami zboží a služeb. Marketingová volání jsou spotřebiteli vnímána jako vysoce obtěžující. Jenže když si spotřebitel na takovou praktiku konkrétního obchodníka stěžuje, je dnes téměř nemožné prokázat případné porušení zákona a rovněž to potrestat. Mimo jiné i proto byla připravena novela zákona o elektronických komunikacích, která posiluje postavení českých spotřebitelů.

Stávající podoba zákona totiž využívá takzvaný princip opt-out, to znamená, že telefonicky kontaktovat lze každou osobu, která v účastnickém seznamu nemá uvedeno, že si nepřeje být obtěžována. „K řádnému zajištění ochrany soukromí před přímým marketingem je ale třeba přejít na princip opt-in. Telefonicky půjde kontaktovat pouze osobu, která v účastnickém seznamu má uvedeno, že si přeje být takto kontaktována,“ vysvětluje Eduarda Hekšová. A dodává: „Tuto právní úpravu budou muset dodržovat i zahraniční společnosti, které cílí na české spotřebitele.“ Zároveň není třeba mít obavy, že by vám nemohl nadále zavolat třeba lékař či podnikatel, u něhož pravidelně nakupujete. Lékař, poskytovatel služeb, prodejce zboží a další mají totiž možnost „volání“ svým klientům ošetřenou v rámci pravidel ochrany osobních údajů, zpravidla souhlasem klienta.

Počátkem letošního června dTest spustil kampaň Stop telešmejdům, kterou mohou spotřebitelé podpořit, a dát tak zákonodárcům najevo, že chtějí, aby byla schválena jasná a přísnější pravidla pro telemarketing. Cílem kampaně je i zvýšit osvětu spotřebitelů, aby věděli, jak se mohou takovému zásahu do soukromí bránit. K dnešnímu dni se k její podpoře jmenovitě přihlásilo již téměř 14 tisíc spotřebitelů.

„Jsme zklamáni tím, že většina senátorek a senátorů při projednávání novely zákona o elektronických komunikacích odmítla podpořit české spotřebitele a posílit jejich ochranu před obtěžujícími marketingovými voláními. Nyní je tedy opět řada na Poslanecké sněmovně,“ říká Eduarda Hekšová. A doplňuje: „Vyzýváme Ministerstvo průmyslu a obchodu, vládu a vedení Poslanecké sněmovny k co nejdřívějšímu zařazení této novely ke sněmovnímu projednání, aby poslankyně a poslanci mohli přehlasovat senátní veto, a zajistit tak českým spotřebitelům náležitou ochranu.“ Již na počátku letošní června Poslanecká sněmovna dala jednoznačně najevo, že podporuje navrhovaná pravidla, když ve třetím čtení schválila novelu zákona o elektronických komunikacích 164 hlasy ze 168 přítomných poslankyň a poslanců.