Ochrana spotřebitele

23. ledna 2024

Poslanecká sněmovna se má na své 87. schůzi ve druhém čtení zabývat návrhem zákona o hromadném občanském řízení soudním a návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hromadném občanském řízení soudním. Spotřebitelé mají dle směrnice o zástupných žalobách získat účinný nástroj umožňující obranu proti systematickému porušování jejich práv. Podle názoru největší spotřebitelské organizace dTest však současný návrh tento cíl nesplňuje, a klade si za cíl pouze splnit povinnost implementovat směrnici při zajištění maximálních pojistek proti zneužití institutu hromadných žalob, například v konkurenčním boji podnikatelských subjektů. dTest proto v otevřeném dopise poslancům upozorňuje na mezery v návrhu zákona, který by se měl stát součástí našeho právního řádu.

Je třeba si připomenout důvody, proč má být institut hromadných žalob zaveden. Spotřebitelé mají dle směrnice o zástupných žalobách získat účinný nástroj umožňující obranu proti systematickému porušování jejich práv. K dosažení tohoto cíle je přirozeně třeba dbát zájmy, které mohou být úpravou dotčeny. „Návrhy v současné podobě však reflektují tyto priority přesně opačně. Kladou si za cíl splnit povinnost implementovat směrnici při zajištění maximálních pojistek proti zneužití institutu hromadných žalob, například v konkurenčním boji podnikatelských subjektů,“ vysvětluje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová a pokračuje: „Priorita funkčnosti a efektivity systému, který by měl pomoci spotřebitelům vymoci jejich práva, je pak v návrzích patrná jen s obtížemi.“

Přitom je nutno dodat, že silně slyšitelné obavy ze zneužití hromadných žalob nejsou založeny na racionálním základu.  V zemích EU, kde obdobný institut funguje, prakticky nejsou známy případy zneužívajících či šikanózních hromadných žalob. V debatě o budoucí podobě hromadných žalob se rovněž objevuje obdobně iracionální odkaz na zkušenosti s úpravou Spojených států amerických. Evropská úprava je postavena na zcela odlišných základech, je formulována s vědomím nedostatků známých z USA a za tímto účelem stanoví širokou paletu záruk. Ty však nutně musí být doplněny o záruky funkčnosti a efektivity hromadného řízení.

Naše hlavní výhrady k současnému návrhu směřují k:

1. neexistenci zajištěného financování systému hromadných řízení, současně extrémně nízko nastavená odměna i při úspěšné žalobě (5 %);
2. povinnému zastupování žalobců advokátem, a to přes fakt, že ve spotřebitelských organizacích často pracují špičkoví právníci specializovaní právě na spotřebitelské právo;
3. nemožnosti odhlašovacího řízení (a to alespoň pro bagatelní nároky);
4. neexistenci jakékoliv odměny v případě řízení o žalobě na zdržení se jednání podle občanského soudního řádu (nikoliv o náhradě škody).

Důvody, proč jsou návrhy, jak jsou předloženy, nefunkční, prezentuje dTest v dokumentu Jak na hromadné žaloby.

„Věříme, že poslancům není postavení spotřebitelů a úroveň vymahatelnost práva obecně lhostejné a naše připomínky využijí při rozhodování o konečné podobě hromadného řízení. Spotřebitelem je nakonec každý občan naší země,“ uzavírá za dTest jeho ředitelka Eduarda Hekšová.