Ochrana spotřebitele

16. prosince 2015

Kojenci a batolata tráví v postýlce hodně času a s rozvojem jejich pohybových dovedností narůstá nebezpečí, že své prstíky či jinou část těla strčí, kam nemají, a ublíží si. Spotřebitelský časopis dTest nechal ověřit, zda dětské postýlky dostupné na českém trhu splňují požadavky stanovené předpisy. Ze třinácti otestovaných dětských postýlek vyhověla veškerým požadavkům normy jedna jediná.

Bezpečná postýlka by neměla mít žádné rizikové otvory, vyčnívající ani ostré hrany a malé oddělitelné části, které může dítě spolknout či vdechnout. Normy stanovují podrobné požadavky jak na konstrukci dětských postýlek, tak na obsah návodu.

„Ve zkouškách pevnosti a stability postýlky obstály, převržení postýlky s dítětem tedy snad nehrozí. Jinak jsme ale našli nedostatky v konstrukcích i v návodech. Podali jsme podnět České obchodní inspekci, aby výrobky prošetřila a učinila příslušná opatření,“ konstatuje Hana Hoffmannová, vedoucí redakce časopisu dTest.

Nejčastějším konstrukčním problémem byly otvory, mezery a škvíry, u nichž hrozí uvíznutí či skřípnutí části těla. Některé postýlky měly nepřípustný rozměr mezer mezi jednotlivými tyčkami bočnic či příčkami roštu, problém byl i v místě přechodu mezi roštem a postranicemi postýlky nebo v předvrtaných otvorech pro výškové nastavení roštu.

„Postýlka Méďa Barnabáš od výrobce My Sweet Baby měla kromě jiných nedostatků i zcela nefunkční jednu vyndavací příčku, která byla tak krátká, že v bočnici postýlky vůbec nedržela. Poměrně závažný úraz by mohla způsobit jediná houpací postýlka v testu Rene od výrobce Klupš. U té vzniká na houpacím mechanismu nebezpečné střihové místo, kdy se sousedící díly nábytku chovají jako nůžky a toto místo je z vnějšku v dosahu dětských rukou. Postýlka Rene má také nevhodně řešené ukončení čel, za které se může dítě zachytit částí oděvu a uškrtit se,“ uvádí Hana Hoffmannová.

Některé postýlky neprošly konstrukční zkouškou jen „o chlup“, protože měly například jednu mezeru mezi příčkami v roštu větší než normou daných 60 mm. Jiné konstrukčně normám vyhověly, ovšem neměly v pořádku návod, například Tomi Míša XX prodejce Depemo a výrobek Hippo z dílny Drewexu.

Jediným výrobcem, který se při psaní návodu řídil zněním normy, byla Ikea. Ostatní z návodů vypustili některá důležitá upozornění, případně nesplnili požadavky na velikost písma. „Je s podivem, že si výrobci nejsou schopni návody ohlídat, zvlášť když je to nic nestojí a jinak mají své výrobky v pořádku. Někteří se však ani neobtěžují přiložit k výrobku návod v českém jazyce. My jsme jej při nákupu nedostali k postýlkám Rene od výrobce Klupš, Manhatten od Bopity a Radek II rovněž od Klupš,“ říká Hoffmannová a dodává: „Jedinou dětskou postýlkou, která beze zbytku splnila všechny požadavky norem, je Ikea Gulliver. Je bezpečná a zároveň jako jediná opatřená podrobným návodem se všemi náležitostmi a důležitými informacemi.“

Výběr postýlky pochopitelně není jen o normách a bezpečnosti. Do hry vstupují i praktické otázky, je proto vhodné si před koupí ujasnit, jaké požadavky na postýlku máte. Kromě rozměrů si můžete vybrat, zda má mít postýlka stahovatelné či odnímatelné bočnice a vyjímatelné tyčky. Zanedbatelná není ani hmotnost postýlky, pokud víte, že ji budete potřebovat přesouvat. Pomoci vám mohou kolečka, pokud jsou však na všech nohách postýlky, pak dvě z nich musejí mít brzdu. Postýlky mohou být také vybaveny šuplíky, což poskytuje úložný prostor, ale bývají pak těžší a hůře se s nimi manipuluje.