Ochrana spotřebitele

24. listopadu 2015

Kde můžete reklamovat vadné zboží, pokud prodejce oznámí ukončení činnosti, odchod z ČR nebo jednoduše zkrachuje? Kdo převezme jeho závazky? Vždy záleží na tom, o jaký typ odchodu z trhu se jedná.

V nedávné době oznámil odchod z českého trhu řetězec hobby marketů Baumax a přitom spotřebitelům sdělil, ať reklamace uplatňují do uzavření provozoven. Co ale s věcmi, které se rozbijí později? „Prodejce odpovídá za své závazky, dokud trvají a sám existuje,“ říká Miloš Borovička, právní poradce dTestu, a dodává: „Pro spotřebitele je to sice komplikovanější, ale stále může reklamovat například na adrese sídla společnosti. Tam ale na rozdíl od provozovny nemusí být vždy pracovník, který je povinen reklamaci přijmout a sepsat protokol.“ Sídlo navíc k určitým typům reklamací nemusí být ani uzpůsobeno, čímž se reklamace rovněž komplikují. Pokud prodejce informaci, kde lze reklamaci uplatnit, nesdělí správně, může od České obchodní inspekce dostat až tří milionovou pokutu.

Reklamaci ani není třeba uplatňovat osobně, zákon to nevyžaduje. „Stačí poslat e-mail nebo dopis, popsat vady, přiložit fotografie a vyzvat společnost, ať zákazníkovi sdělí, kam má zboží přivézt,“ vysvětluje Borovička a radí: „Pokud se neozvou, běží třicetidenní lhůta na vyřízení, po jejímž uplynutí má zákazník právo odstoupit od smlouvy.“ Pokud ale obchodník vyzve spotřebitele, aby věc poslal k vyřízení reklamace, lhůta neběží a zákazník musí dopravit vadné zboží k obchodníkovi. Má pak samozřejmě po úspěšné reklamaci právo, aby mu byly proplaceny náklady, které v souvislosti s reklamací vynaložil.

Jiná situace nastává při zániku společnosti. Záleží na tom, jak k němu konkrétně dojde. „Je obvyklé, že jedna společnost koupí druhou a tzv. fúzují, tedy spojí se,“ říká Borovička a vysvětluje: „Pak závazky původní společnosti většinou přechází na novou jako na právního nástupce. Věřitelé, tedy i zákazníci, nesmí být změnou vlastnických vztahů dotčeni.“ Nejhorší variantou pro spotřebitele je krach a insolvenční řízení. Nárok na opravu zboží či vrácení peněz sice teoreticky existuje, ale v praxi spotřebiteli přinese víc starostí než užitku. Podobné je to v případě, že společnost zanikne likvidací.