Ochrana spotřebitele

4. července 2017

Řada pronajímatelů byt pronajímá na dobu určitou, například na jeden rok, aby si nájemce nejprve vyzkoušela. Víte, že k prodloužení nájmu může dojít i automaticky, bez dodatku k nájemní smlouvě? Nebo stačí v den skončení nájmu prostě vhodit klíče do schránky a odejít? A jak se řeší situace, kdy po nájemci v bytě zůstanou věci, například drahá elektronika?

Nájem bytu lze sjednat jak na dobu neurčitou, tak na dobu určitou. „Pokud v nájemní smlouvě chybí údaj o délce nájmu, platí, že byl sjednán na dobu neurčitou,“ vysvětluje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

Nájem bytu na dobu určitou končí k datu uvedenému ve smlouvě, nebo se dá prodloužit dodatkem ke smlouvě. „Pokud ale bude nájemce byt užívat alespoň tři měsíce, aniž ho pronajímatel písemně vyzve k opuštění bytu, nájem se automaticky prodlužuje o dobu, na kterou byl ujednán dříve. Maximálně však na dva roky,“ upozorňuje Zelený. V takovém případě se nájem obnovuje za stejných podmínek jako původní nájem.

Pokud pronajímatel nechce po uplynutí sjednané doby v nájmu pokračovat, tak podle občanského zákoníku stačí, aby to dal nájemci dopředu v přiměřené době vědět. Zákoník na druhou stranu stanoví, že pronajímatel by měl nájemce k opuštění bytu písemně vyzvat. Pokud by pronajímatel vyzval nájemce k odchodu pouze ústně, musel by to při případném sporu prokázat, takže lze určitě doporučit písemnou formu výzvy. V případě, že by se nájemce po uplynutí doby nájmu odmítl z bytu vystěhovat, nemusí pronajímatel podávat žalobu k soudu. Vyklizení bytu se může domáhat prostřednictvím soudního exekutora.

Když nechce v pronájmu pokračovat nájemce, postup může být různý. „Jestliže v den skončení nájmu vhodí do schránky klíče a k tomu ještě například odhlásí energie psané na jeho jméno, považuje se nájem za skončený a pronajímatel může byt pronajmout někomu jinému,“ uvádí Zelený a dodává: „Samozřejmě je ale lepší, pokud se pronajímatel s nájemcem dohodnou na předání bytu a sepíšou o tom protokol.“ V protokolu by měl být zachycen stav bytu, případné závady a stavy měřičů.

Problémem může být, pokud v bytě zůstanou po nájemci věci. V případě věcí nižší hodnoty, jako je třeba nádobí, lze zřejmě učinit závěr, že se jich nájemce vzdal, jiná situace je však ohledně dražšího zařízení, například nové elektroniky. „Dražší věci musí pronajímatel uschovat, přičemž je může poté, co marně nájemce vyzve k jejich vyzvednutí, prodat. Utrženou částku po odečtení svých nákladů spojených s prodejem by pak měl zaslat na účet nájemce. Jestliže jej nezná, může peníze například uložit do soudní úschovy.“