Nový zákon o úvěrech omezí lichváře, má ale své chyby

Nový zákon o úvěrech omezí lichváře, má ale své chyby

10. listopadu 2015

Legislativní rada vlády má tento týden projednat nový zákon o úvěrování spotřebitelů. Ten je na jednu stranu přísný na poskytovatele a má vymýtit největší nešvary, na stranu druhou obsahuje některé nejasnosti a rozpory s evropskou směrnicí, kterou do českého práva provádí.

Omezení lichvářů tak, aby úvěry již nemohl poskytovat každý, a důkladný dohled nad bankami a úvěrovými společnostmi patří k nejdůležitějším změnám v novém zákoně o úvěrech pro spotřebitele, který má tento týden projednat Legislativní rada vlády. „Díky evropským směrnicím se ochrana spotřebitele nebude vztahovat pouze na spotřebitelské úvěry jako doposud, ale i na hypotéky,“ říká Miloš Borovička, právní poradce dTestu, a dodává: „Rozlišení mezi tím, co a jak řeší směrnice o spotřebitelském úvěru a co směrnice o spotřebitelských hypotékách, ale dělá návrhu zákona poněkud problém a problém by to byl i pro spotřebitele.“

V návrhu jsou chybně zařazeny úvěrové smlouvy na rekonstrukci nemovitosti, které nejsou zajištěny zástavou nemovitosti. Zatímco evropské předpisy takovou smlouvu řadí mezi klasické spotřebitelské úvěry, český návrh zákona z toho dělá pro spotřebitele méně chráněný úvěr na bydlení. „Zásadní rozdíl je v možnosti předčasného splacení a možnosti odstoupení od smlouvy,“ říká Borovička a vysvětluje: „Zatímco klasický spotřebitelský úvěr lze kdykoliv splatit předčasně s maximálně 1% poplatkem, u úvěru na bydlení lze zaplatit jednou za rok 20 % nebo celou dlužnou částku v případě závažné životní situace, případně na konci fixace. Sjednávat pevný úrok na celou dobu smluvního vztahu není neobvyklé, ale spotřebitel by tak ztratil možnost předčasného splacení.“ U úvěrů na bydlení není navíc omezen poplatek za předčasné splacení. Pokud by návrh v takovém znění prošel, Česká republika by porušovala evropské právo a hrozily by jí tím pádem vysoké sankce za špatné provedení směrnic.

Další interpretační a praktické potíže může způsobit samotné vymezení působnosti zákona, lze ho totiž vykládat i tak, že působí na veškeré odložené platby, například placení paušálu za mobilní telefon. Bez problému není ani stanovení toho, co patří a nepatří do roční procentní sazby nákladů (RPSN), důležitého ukazatele, kterým lze hodnotit výhodnost a nevýhodnost úvěrů. Nezbývá než věřit, že Legislativní rada vlády případně později poslanci a senátoři návrh upraví tak, aby chránil spotřebitele a odpovídal evropským předpisům.

Podrobnější informace najdete na www.dtest.cz/uveryprospotrebitele.